Stradivari, Guarneri ale i další špičkoví mistři houslaři si vždy dobře střežili a střeží tajemství jejich skvělého zvuku. Tloušťka rezonanční desky, její tvar nebo lak to vše výsledný zvuk výrazně ovlivňuje. Ale úplným základem je kvalitní rezonanční dřevo. A už jmenovaný Stradivari zjistil, že to opravdu nejlepší roste v trentinském údolí Val di Fiemme v dnešním národním parku Paneveggio.
V čem se tedy skrývá kvalita zdejšího smrkového dřeva? Je to shoda nekolika unikátních přírodních a klimatických podmínekách, kdy stromy rostou zcela pravidelně po celém obvodu kmenu. Tady pokud se v lese ztratíte a vzpomenete si na staré skautské pravidlo, že na pařezu jsou letokruhy na severní straně hustší, tak nepochodíte. Letokruhy většiny zdejších stromů jsou takřka dokonale souměrné.
Přírodní park Paveggio leží v jakési přírodní míse, dobře kryté proti větrům v nadmořských výškách až 2000 metrů. Ale to stále nestačí. Pro kvalitu stromů je velice důležitý způsob hospodaření v parku a selektivní težba. Dřevo se tu těží systémem velmi malých mýtin tak, aby se lesní porost dokázal dobře obnovovat. To také zabraňuje tvorbě průseků, kudy by se do lesa mohly dostat silné větrné poryvy, které by přece jen si do kryté polohy parku našly cestu. Se škůdci si tu poradili naprosto přirozenou cestou. Lesníci nechávají stát i některé už mrtvé stromy, ve kterých se rádi zabydlí třeba datlové, kteří pak les čistí přirozeně od škůdců dřeva.
Kvalitu zlepší potok i Měsíc
Nepředstavujte si les v parku Paneveggio jako nějaký pohádkový porost plný stromů, které rezonují. Pochopitelně ne všechny smrky mají špičkovou kvalitu s výjimečně lehkým rezonančním dřevem. K výrobě rezonanční desky houslí a dalších hudebních nástrojů se hodí tak jeden smrk ze sta. Ale místní zkušení lesníci s vysokou pravděpodobností poznají kvalitu ještě před pokácením stromu. Ale i běžný návštěvník se poměrně snadno naučí poznat kandidáty na houslařské zpracování. Smrk musí mít předně ve výši prsou průměr více jak 50 cm. Druhým ukazatelem je absence větví a tím i suků ve spodní polovině výšky. Takový majestátní strom tu roste okolo 150 – 200 let.
Pro opravdu špičkovou kvalitu dřeva tu mají v záloze ještě dva triky, které jsou prověřené staletími, co se tu dřevo těží. Když se kmen pokácí, často končí v místním potoce, kde je po několik měsíců vystaven působení vody. Není to kvůli nějakému vyplavení nežádoucích látek i kdyýž i faktor chemického působen vody tu hraje malou roli. Voda, přetékající přes kmen jemně vibruje a tak se struktura dřeva stane ještě pravidelnějším. Skutečně nejkvalitnější surovina je ovšem ze stromů, pokácených v době, kdy je Měsíc nejvíce vzdálen od Země. To věděli už naši předkové. Menší působení gravitace měsíce způsobí to, že míza se stahuje z kmene ke kořenům výrazně více a dřevo je tak lehčí a kvalitnější. Říká se mu „měsíční dřevo“.
Supermarket pro mistry houslaře
Dřevo vcelku schne půl roku pod střechou. poté se ručně pomocí ocelových klínů naštípe na potřebné velikosti. Vzniknou tak jakési tupé klíny, z nichž každý je určen pro jednu celou rezonanční desku hudebního nástroje. Ty poté putují do skladu, kde by mely odpočívat a vysychat ještě další 4 – 5 let. Výrobci hudebních nástrojů jsou ale mnohdy lidé netrpěliví a zájem o dřevo je tak obrovský, že ve skladu se dřevo nezdrží často více, než dva roky a je prodáno. Sklad, tady zvaný xylotéka, je místnost, plná regálů s řadami a řadami kusů dřeva.
Ty mají navíc na sobě barevné tečky, podle stupně kvality. Xylotéka je otevřena zájemcům 365 dní v roce a mistři houslaři vybírají v regálech, skutečně jako v supermarketu. Důležitá je zkouška sluchem, kdy se na dřevu najde bod, zakterý se chytí dvěma prsty a poklepe se na něj. Zkušený houslař pozná podle sluchu okamžitě kvalitu. A jen pro informaci – jeden kus rezonančního dřeva tu stojí kolem 30 EUR.
V xylotéce jsou ale vítáni i návštěvníci z řad turistů. Ti se tu během létní sezóny mohou seznámit i přímo s výrobou hudebních nástrojů. V srpnu tu vždy je na návštěvě jeden z houslařů a přímo před zraky hostů se rodí pod jeho rukama mistrovský nástroj.
Park pro turisty
Přírodní park Paneveggio je samozřejmě otevřen k vycházkám, túrám a cyklovýletům běžným turistům. Chodit se sice smí jen po vyznačených stezkách, ale je i tak toho tady hodně k vidění.
Je tu stezka k rezonančním smrkům nebo pěkná cyklostezka vedoucí z nedalekého průsmyku Passo Rolle. Kromě jiného v parku žijí stáda jelenů evropských. A pokud jeleny nepotkáte přímo v lese, pak je tu jedno stádo v obrovském výběhu s pozorovacími plošinami pro návštěvníky. A vede ho opravdu kapitální samec s obrovským majestátním parožím.