Severní cíp největšího italského jezera býval součástí Rakousko-Uherské monarchie. Proto dnes leží v autonomní oblasti Trentino. Tenhle kousek pobřeží je známý především jako ráj vodních sportů a horolezectví a má co nabídnout po celý rok. Podzim u jezera je příjemnější, než letní měsíce. Teploty jsou tu průměrně mezi 20 – 25°C, přijíždí méně turistů a není problém sehnat ubytování.
Středověk, vodopády a pohádkové jezero
Severovýchodně od jezera po silnici 421 se dostanete po asi 2 km k jednomu z klenotů místní přírody – jeskynním vodopádům Varone. Leží na levé straně silnice a zvenčí je vidět jen krásná zahrada pod skalami. Po zaplacení vstupného můžete procházet ve třech úrovních celou zahradu a vždy vejít do jeskyně, kde se voda řítí v několika stupních z výšky 98 metrů. Nezapomeňte teplejší oblečení s sebou, protože v jeskyni teplota klesá až k 10°C.
Od vodopádů pokračujete serpentinami nahoru až ke středověkému městečku Canale di Tenno. Procházka úzkými uličkami mezi středověkými domy může končit třeba v některém uměleckém krámku. Ovšem nejkrásnější je návštěva tohoto skvostu při západu slunce a těsně po něm. To je tu atmosféra vskutku středověká. Ještě asi 3 km po silnici 421 a otevře se nádherný výhled na jezero Lago di Tenno s malým ostrůvkem. Jeho blankytná voda přímo vybízí ke koupání. Osvěžení právě tady určitě stojí zato.
Zahrady a olivy v Arcu
Nad starým městem Arco, letním sídlem arcibiskupa z Trenta, se vypíná starý hrad. Nejkrásnější je cesta vzhůru je olivovým hájem, odkud se otevírají překrásné pohledy na Arco, Rivu a jezero Garda. A hned vedle bývalého arcibiskupského paláce najdete další místo k procházce a odpočinku – arcibiskupskou zahradu a arboretum.
Tady olivovníky nenajdete, zato klidný kout s výhledy na město a množství stromů místních i exotických. Olivovníky jsou v téhle části Trentina tím nejčastěji se vyskytujícím stromem. Není divu, že právě tady v Arcu najdete na každém kroku producenty oleje.
Skutečnou špičkou mezi nimi je značka OlioCru, která patří sdružení kolem mladých elektroiženýrů. Nicola Peroni začal s výrobou jen jako s koníčkem. Ovšem už po 3 letech se jeho olej dostal v prestižním americkém žebříčku mezi 20 nejlepších na světě. A mezi špičkou olej značky OlioCru zůstává dodnes. Tajemstvím je to, že olej vyrábí z vypeckovaných oliv odrůdy casaliva, což mu dává brilantní chuť a vůni. Firemní obchod najdete přímo na náměstí Marchetti v centru Arca, kde je samozřejmostí i možnost ochutnávky všech olejů.
Olivový olej od Gardy z Trentina je kvalitní nejen díky kvalitním olivám ale i díky kvalitnímu zpracování. Klasické lisy na olej s kamennými koly už jsou k vidění jen jako dekorace. Touto metodou se kvalitní olej prostě vyrobit nedá, protože rychle oxiduje. Dnes se olej nelisuje ale odstřeďuje na centrifugách bez přístupu vzduchu. A to mu dává právě sílu chuti a vysoký obsah zdraví prospěšných látek.
Káva a pochoutky z pevnosti
Arco je známé také výtečnou kávou. V roce 1947 založil dědeček současných majitelů rodinnou firmu Omkafé. Pražil kávu a rozvážel ji sám po širokém okolí. V muzeu kávy, kterou je možné v sídle firmy navštívi, je dodnes uchováván jeho bicykl a motorová tříkolka, které psaly historii firmy. Dnes se káva produkuje v moderním provozu, šetrnému k životnímu prostředí. V moderní budově je kromě vlastní výroby a muzea také obchod, kde zákazník může všechny kávy před nákupem ochutnat.
Špičková káva a špičkové jídlo patří k sobě. A tak nejlepší příležitost k večeři nad jezerem nabízí stará rakousko-uherská pevnost z roku 1860 „Al forte alto“ v Nago. Ta je přeměněna na skvělou restauraci, ovšem se zachováním původního rázu objektu. A bývalými střílnami a pozorovatelnami se hosté mohou kochat pohledem na jezero, který je úchvatný zvlášť při západu slunce.
Šéfkuchař a majitel restaurace Marcello Franceschi hostům servíruje pochoutky z místních produktů a podle tradičních receptů v modernějším pojetí. Žádný stálý jídelní lístek tu neexistuje. Každý den se vaří z toho, co je momentálně nejčerstvější a nejkvalitnější na trhu. Hosté si tu ani nemohou vybrat, prostě kažému je servírováno pěti až šestichodové denní menu. Přes tuhle, u nás zcela nezvyklou praktiku, má restaurace prakticky denně plno.
A co ještě můžete u Gardy navštívit? Historie tu dýchá na každém rohu. Třeba v Arcu jsou přímo na náměstí umístěny delaborované italské dělostřelecké granáty, kterými bylo město za 1. světové války ostřelováno. A když zvednete hlavu vzhůru, můžete nějaké najít i tak jak se zabořily do fasád domů. Pár jich tu takhle obyvatelé na památku zachovali.
Dalším historickým artefaktem jsou původní kašny. Ty sloužily nejen jako zdroj vody ale také k praní prádla. Proto jsou jejich stěny šikmé, na nich se prádlo drhlo. A proč dvě oddělené nádrže? V té horní, kam natékala čistá voda se prádlo máchalo a v té spodní, kam tekla voda po máchání, se pralo.
Podzim u Lago di Garda je ve znamení výletů po okolí a především nespočtu skvostných kulinářských zážitků. Vždyť právě tady se díky jižnímu teplému klimatu daří snad všemu, na co si člověk vzpomene. A ještě jedna věc, která pojí Trentino a Českou kotlinu. Roku 1339 věnoval český král Jan Lucemburský biskupovi z Trenta, které tehdy patřilo pod jeho pravomoc, českou svatováclavskou orlici, kterou v té době už v Čechách nahradil lev. Svatováclavská orlice je dodnes oficiálním znakem provincie a je i na oficiální vlajce Trentina.
Tak nezapomeňte přijet, zažít a ochutnat.