Papa Rex ristorante
Restaurace nedaleko jihozápadního rohu zdi Vatikánu nabízí v poměrně málo frekventované čtvrti skvělou kuchyni i prostředí. Vaří tu především sezónní menu. My jsme ochutnali grilované hříbky s parmazánem, tradiční římské těstoviny tonnarelli cacio e pepe a hovězí steak. Hříbky a steak byly servírovány pro 4 osoby naprosto famózně. K tomu skvělé víno z oblasti Lazio. Velkým plusem je i dokonalá obsluha, která poradí, doporučí a je i jinak velice komunikativní.

Spaghetti cacio e pepe	Grilované hříbky se šunkou a parmazánem	Ribeye steak
	Kokosový dortík

Ristorante Arlù
Malá rodinná restaurace jen asi 5 minut pěšky od Vatikánského náměstí sv. Petra. Přestože je v ulici plné spíše restaurací pro turisty kvalitu poznáte podle toho, že se tu především přes poledne stravují místní, včetně občanů Vatikánu. Vaří tu skvělá většinou jednoduchá jídla podle tradičních římských receptů.

Tataráček s fíky a gorgonzolovým krémem	Saltimboca s domácími chipsy	Raviolli s lanýži
Variace na salát caprese	Spaghetti vongole	Spaghetti all’amatriciana
Jehněčí kotletky	Cheescake alla Arlù	Sbriciolata s krémem chantilly a lesním ovocem

Caffeteria gelateria pasticceria Novecentotredici
Doporučuji si v Římě neplatit ubytování se snídaní. Raději ráno vyražte na typickou snídani do některé kavárny nebo bistra, které jsou na každém rohu. My jsme zašli na jednu z nejtypičtějších římských snídaňových dobrot – maritozzi. A to do kavárny a cukrárny, která je vyhlášená mimo jiné právě těmito speciálními brioškami, které se po rozříznutí plní sladkou hustou smetanou. Ochutnali jsme je v několika podnicích už v minulosti ale skutečně tady jsou nejlepší!!!

Pinsa ‚mpò
Když Řím, tak zcela jistě je nutné zajít na pinsu. Ano, nepřepsal jsem se. Pizza, známá jako neapolská specialita, vznikla až mnoho staletí později. Jejím předchůdcem byla starořímská pinsa. Její těsto se vyrábí vždy z mouky přeničné, rýžové a sójové a kyne minimálně 48 hodin při nízké teplotě. Římská pinsa má čtverhraný tvar. Asi nejlepší, jakou jsme kdy ochutnali, je v tomhle malém zapadlém bistru. K sezení jsou dva malé stolky před vchodem a 6 míst u barového pultu uvnitř. Nicméně neustálé příchody a odchody kurýrů a místních obyvatel, odnášejících si dobrotu s sebou značí to, že tady je opravdu jedna z nejlepších.

Ančovičky a cuketové květy		Dábelská s pálivou klobásou		Carbonara
Lilek a šalvěj			Hříbky, cuketa a burrata

Pasta imperiale
Hrdý název malé firmy, která v Římě provozuje 3 bistra rychlého občerstvení, není náhodou. Veškeré těstoviny jsou tu vyráběny ručně partou nadšených mladých kuchařek, vše je tedy čerstvé. A protože kuchyň je oddělena od zbytku provozovny pouze sklem, mohou hosté veškerou přípravu vidět živě. Stálá nabídka je 6-8 druhů těstovin a k tomu stejný počet omáček. Kombinace už je na každém hostovi. Servíruje se na papírových talířcích s plastovými příbory. K sezení je pouze asi 10 míst, jinak většina zákazníků si bere jídlo s sebou. Přesto to byla jedna z nejlepších nabídek pasty, co jsme v Itálii kdy ochutnali.

	Strozzapreti carbonara a tagliatelle s hříbky a prosciuttem